Nedejme si přírodu

Vážení a milí zákazníci, od 15.12.2012 vstupuje v platnost další restriktivní nařízení EU, které nám zakazuje psát u všech bylin a přírodních přípravků k čemu jsou určeny a přikazuje veškeré tyto texty odstranit ze stránek. Více info ZDE


NOVINKY

arr325.1. - SNÍŽENÍ CENY - QUINOA BÍLÁPRODUKTY QUINUA, QUINOA   Quinua (quinoa) je prastará bylina peruánských And, která se pěstovala...

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

NAŠE CENA: 110 Kč
NAŠE CENA: 490 Kč
NAŠE CENA: 253 Kč

KONTAKTY

Solia, s r.o. (Čajový dům)
Rybná 716/24
11000 Praha 1 - Staré Město
tel: +420 777 866622
napište nám
Korespondenční adresa: Česká 248, 46841 Tanvald
Provozovna a výd. místo: Česká 248, 468 41 Tanvald

ZBOŽÍ V AKCI

NAŠE CENA: 120 Kč
NAŠE CENA: 280 Kč
NAŠE CENA: 880 Kč

PERU - země Inků / Dobytí Říše Inků (1532-1572)

Když Španělé přistáli v roce 1531, rozvinutá civilizace Inků ovládala území 3 mil km2 veliké sahající od severu Ekvádoru až po Chile.

Francisco Pizarro a jeho bratři byli zlákáni zvěstmi o pohádkově bohatém království. V 1532, dorazili do země, kterou nazvali Peru (v té době byli užívány i názvy: Biru, Pirú a Béru - Peru totiž není podle Raúl Porras Barrenechea slovo pocházející z jazyka quechua ani z jiného karibského slova a jedná se tedy o španělský výraz nebo o nějakou kombinaci mezi španělštinou a místním jazykem).

V době, kdy do Peru dorazil Pizarro, se Říše Inků zmítala v občanské válce mezi dvěma princi (Huáscar a Atahualpa) bojujícími mezi sebou o moc. Tohoto chaosu využil Pizarro k tomu, aby mohl provést překvapivý puč. Dne 16. listopadu 1532, zatímco domorodci byli na oslavě ve městě Cajamarca, je Španělé překvapili útokem, během kterého byl zajat princ Atahualpa a způsobili tím velké zděšení v místním obyvatelstvu. Když byl zabit princ Huascar, Španělé obvinili prince Atahualpa z této vraždy a odsoudili ho k popravě uškrcením.

Po Atahualpě smrti Pizarro zachovával na oko pravomoce nevyššího vládce (Inca), když na tento post dosadil Tupac Huallpa. Inkové to brzy ale prokoukly a došlo k povstání, které bylo krvavě potlačeno. 23. března 1534 Pizarro obnovil město Cuzco jako nové španělské koloniální osídlení.

Založení stabilní koloniální vlády bylo zpožděno několika povstáními domorodců proti Španělům, ale také mocenskými bojemi mezi samotnými „Conquistadores“ - tzn. mezi dvěmi skupinami kolonizátorů (jedna pod vedením Pizarra a druhá Diegem de Almagrem). Tento boj o moc nakonec vyhrál Pizarro v bitvě u Las Salinas. Přesto byl Pizarro v roce 1541 zavražděn frakcí vedenou Diego de Almagrem (El Mozo) a křehká stabilita původního koloniálního režimu byla otřesena následnou občanskou válkou.

I přes tyto překážky Španělé nezanedbali proces kolonizace. Její nejvýznamnamějším milníkem bylo založení města Lima v lednu 1535, ze které byla kolonie politicky spravována a stala se centrem správních orgánů. Španělé v Peru zavedli tzv. encomienda systém , na základě kterého vybírali od místních obyvatel poplatky za konverzi domorodců na křesťanství, ze kterého část byla posílána zpět do Sevilly. Pizarro, jako guvernér Peru, využíval „encomienda systém“, který mu prakticky umožnil neomezenou pravomoc nad původními peruánci. Od původních obyvatel Peru se očekávalo, že zvýší počty skotu, drůbeže, plodin pro potřeby Španělů. Odpor byl tvrdě potrestán, což vedlo i k napsání "Černé legendy" (anglicky: Black Legend; španělsky: La Leyenda Negra).

Nezbytnost upevnit moc španělského království nad jihoamerickými zeměmi, vedlo k vytvoření tzv. „Real Audiencia“ (anglicky: Royal Audience – královská audience). Na základě rozdonutí krále se v roce 1542 se kolonie tranformovala na místokrálovství Peru (ve španělštině: Virreinato del Peru) a ze kterého byli řízeny i další území Jižní Ameriky (z Kolumbie, Ekvádoru, Panamy a Venezuely bylo v roce 1717 vytvořeno místokrálovství Nová Granada - ve španělštině: Virreinato de Nueva Granada a v roce 1776 z Argentiny, Bolívie, Paraguaye a Uruguaye bylo zřízeno místokrálovství Río de la Plata.

V reakci na vnitřní mocenské boje po smrti Pizarra, dosadilo Španělsko v roce 1944 na post vícekrále Blasca Núñeze Vela. Ten byl později zabit Gonzalo Pizarrem, bratrem Francisca Pizarra. Nový vicekrál, Pedro de la Gasca, ale nakonec dokázal nastolit pořádek a Gonzalo Pizarro byl zajat a popraven.

Dle posledního sčítání, kteří provedli sami Inkové byl počet obyvatel Říše Inků 12 milionů. O 45 let později, během sčítání lidu v době, kdy byl vícekrálem Peru Francisco de Toledo (1569-1581), byl počet Indiánů již jen 1100000. Tento pokles není důsledek genocidy, jak by na první pohled mohlo vypadat, ale dle historiků příčnou byly epidemické choroby, jako jsou neštovice. Indiáni totiž neměli na rozdíl od Španělů imunitu odolnou vůči nemocem z Evropy. Incká města byla postupně přejmenována křesťanskými jmény a centra měst byla přestavěna ve španělském stylu s náměstími s kostely nebo katedrálami. U několika původních měst Inků, jako např. Cuzco, byla architektura zachována včetně jejich původních půdorysů. Jiná incká města, jako např. Huanuco Viejo, byla opuštěna z důvod vysokých nadmořských výšek.